České podsvětí

Události české historie, o kterých mnoho lidí nemá vůbec tušení. Novináři Josef Klíma a Jaroslav Mareš v prvním díle nového podcastu Skutečné české záhady odhalují málo známé okolnosti teroristických činů, které se udály před pádem komunismu.Ve druhé polovině 80. let došlo na několika místech v Československu k explozím před místními sídly komunistické strany. Přestože se tyto události odehrály v době, kterou mnozí zažili, málokdo o nich dnes ví.„V polovině osmdesátých let došlo k uvolnění, přijel sem Gorbačov. Já sám jsem stál v kavárně Slavia na parapetu, abych ho viděl. Když tam byl, měli jsme pocit, že se něco začíná hýbat. A najednou výbuchy,“ vzpomíná Josef Klíma v podcastu Skutečné české záhady, který vychází na webu Seznam Zprávy.Mezi říjnem 1986 a únorem 1989 explodovaly nastražené nálože na třech místech: v Českých Budějovicích, Pelhřimově a Ústí nad Labem. Že by ve všech případech mohlo jít o stejného pachatele, naznačily skutečnosti, které případy spojují. Přihlaste se k odběru podcastu Skutečné české záhady na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a ve všech podcastových aplikacích. Nový díl každé pondělí.

Seznam Zprávy připravily novou minisérii s reportéry Josefem Klímou a Jaroslavem Marešem. Zaměří se na největší vyřešené i nevyřešené české záhady. Podcastová série Skutečné české záhady přivádí zpět za mikrofon investigativního reportéra Josefa Klímu, který byl hlasem true crime podcastu České podsvětí, který od roku 2020 nasbíral přes 5 milionů digitálních poslechů. Naproti němu usedne Jaroslav Mareš, spisovatel, reportér a autor úspěšného youtubového kanálu Badatele.net, kde odhaluje historická tajemství a zakázaná a nedostupná místa. Společně s Josefem Klímou a Marcelou Sobotkovou působí na Seznam Zprávách v investigativní rubrice Tým Josefa Klímy.Celkem 5 dílů odstartuje v pondělí 13. února epizodou o sérii výbuchů před krajskými a okresními sídly KSČ v 80. letech. Série se zaměří i na setkání československé armády s UFO a odhalí zákulisí legendy o štěchovickém pokladu. Přihlaste se k odběru už teď! Poslouchejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. 

Investigativní novinář Jaroslav Kmenta v novém podcastu připomíná vzestup a pád strany Věci veřejné a jejího zakladatele Víta Bárty. Kmenta v roce 2011 doložil, že skutečnou Bártovou vizí bylo propojit politickou a ekonomickou moc. Zaposlouchejte se do prvního dílu podcastové série Prohnilí.„Byl jsem pod neustálým tlakem. Psal jsem jenom o mafiánech a kmotrech a jejich napojení na politiky a policajty,“ vzpomíná Jaroslav Kmenta na rok 2010 v prvním díle nové podcastové série Prohnilí. Tehdy pracoval v MF Dnes a jeho šéf Jiří Kubík, aktuální šéfredaktor Seznam Zpráv, mu nabídl, aby na chvíli přehodil výhybku na jiné téma a vyčistil si hlavu od odposlechů ze spisů Krakatice. Kmentu vyzval, aby prozkoumal pozadí nového politického subjektu, který se začal vynořovat na scéně – Věci veřejné.„Najednou se ukázalo, že tahle partaj, o které nikdo nic nevíme, možná vstoupí do Sněmovny a možná promluví i do sestavení vlády. Pamatuju si, že jsem se tě zeptal, jestli si nechceš odpočinout od zločinu a jít se podívat, co jsou Věci veřejné zač,“ dodává v podcastu Kubík. V roce 2010, kdy „vévéčka“ nastoupila, bylo na politické scéně v politice veselo. Zleva buldozer Jiří Paroubek z ČSSD, zprava neurvalý Mirek Topolánek z ODS a oba se předháněli v siláckých prohlášeních. Věci veřejné působily na lidi jako hojivý balzám. „Radek John se obklopil týmem neprofláknutých politiků – Karolína Peake, Jaroslav Škárka nebo Kateřina Klasnová. Na plakátech se na nás najednou začaly usmívat krásné blondýnky. A lidé si na klopy hromadně připínali placky s véčkařskými hesly ‚Stop dinosaurům‘,“ vypráví Kmenta. Někdejší moderátor TV Nova Radek John byl ale jen tváří dovedně vytvářeného marketingu. Klíčovým mužem v pozadí byl podnikatel Vít Bárta, který  stranu založil, financoval a řídil. Byl také majitelem bezpečnostní agentury ABL. Brzy se ukázalo, že po vstupu do politiky řídil Bárta své impérium jako soukromou firmu s několika holdingy. Připomíná vám to něco?„Bártova ABL měla i silnou detektivní divizi. Jak jsem později zjistil, Bárta v ní zaměstnával bývalé důstojníky ze specializovaných útvarů policie. Byli to tedy státem vyškolení experti na odposlouchávání a sledování a byla mezi nimi i řada lidí z tajných služeb. Zdaleka nesledovali jenom nevěrné manžele a manželky. Velká část agendy detektivní divize ABL měla politický podtext,“ připomíná Kmenta v úvodním dílu nové podcastové série.V podcastu mimo jiné zazní odposlechy, které zachycují Víta Bártu v roce 2007 na poradě v ABL, jak školí své manažery v získávání nových klientů. „Dovedu si představit, že když mám opravdu extrémně zajímavého zákazníka, že na něj na dva dny nebo na týden někoho posadíme – abychom věděli, kde je, co dělá, s kým se stýká. Že provedeme výslovně infiltraci do jeho prostoru. Jsou zákazníci, u kterých tomu dám z fleku zelenou,“ říká podnikatel. Jak Vít Bárta a agentura ABL využívali svůj vliv? A co bylo v půlnoční SMS zprávě, kterou dostal Jiří Kubík od bratra zakladatele Věcí veřejných? Poslechněte si první díl podcastové série Prohnilí – a odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts, Spotify a ve všech podcastových aplikacích.Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj.  Scénář: Petr Koubek. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková. V roli policisty jste slyšeli Jiřího Vyorálka.

Investigativní minisérie Gučiho archiv přináší pohled do světa politiků a podnikatelů, které policie zatkla při operaci Dozimetr. Reportér Janek Kroupa v podcastu odtajňuje nové důkazy – dosud neznámé dokumenty.Svědectví korunního svědka kauzy Dozimetr, stíhaného podnikatele Pavla Dovhomilji, jde mnohem dál, než se dosud vědělo.Dovhomilja, přezdívaný Guči, v mnohahodinové zpovědi popisuje vztahy s politiky několika vládních i opozičních stran, rozkrývá, jak celá skupina vlastně fungovala i to, jak si dělili peníze. A co víc – Guči předložil sérii dokumentů, které jeho svědectví potvrzují či rozvíjí.První díl podcastu Gučiho archiv mimo jiné odhaluje osud jednostránkového dokumentu, který Guči předložil policii. Podle něj si na něj aktéři aféry sepsali zakázky, které chtěli zmanipulovat.„Seděl jsem u jednání, které se týkalo organizování stavebních zakázek a při nichž pravidelně vznikaly dokumenty, kde byl seznam akcí. Vás to překvapuje a já to vnímám jako zcela běžnou praxi, která prostě tak funguje,“ vypráví v podcastu Guči. Dokument v patnácti položkách popisuje jednotlivé zakázky. Vedle názvu projektu stojí i jméno firmy, která měla údajně zakázku vyhrát. A jak tvrdí Guči, dokument vznikl ještě před tím, než o zakázkách rozhodl Dopravní podnik.„A proto si myslím, že je to důkaz k tomu, že tam nějaký aktivity kolem plánování veřejných zakázek a podlimitních stavebních řízení probíhaly,“ dodává Dovhomilja, jenž sám čelí obvinění z účasti na zločinném spolčení.Poslechněte si první epizodu minisérie Seznam Zpráv Gučiho archiv z investigativního kanálu Odkryto – další díly najdete na  Seznam Zprávách, Podcasty.cz, Apple Podcasts, Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.Použité zdrojeUdálosti v regionech: 11 obviněných kvůli hospodaření DPP, 2022, ČT; Reportéři ČT: Míša a Slepičák, 2022, ČT; Události 15. června, 2022, ČT; Interview ČT: Adam Scheinherr, 2022, ČT; Obviněný Hlubuček rezignoval na své funkce. Nebude náměstkem, ani členem rady města, 2022, E15; Dopravní podnik má lepší nabídku na opravu holešovického nádraží. Zastupitelé chtějí nový tendr, 2020, ČT24; Podcast 5:59: Janek Kroupa: O klíčovém svědectví v kauze Dozimetr, 2022, Seznam Zprávy.